PRAHA 7
Richard Kirchenberger, mezinárodní zasilatelství
Podtyp výplatního otisku:
Katalog Bouška-Leiš: FR 8 h – 4 m
Katalog Casola-Leiš: FTP 1 C. 51
Použití výplatního otisku: 3/1934 –
Poznámka: otisk štočku uživatele je umístěn mezi DR a VR a pod VR
Dobrý den pane Leiši, jako filatelista se již celou řadu let zabývám poštovní historií Prahy a v poslední době jsem se pustil do sbírání OVS pražských firem v období první republiky. Snažím se ke každému otisku napsat stručnou historii firmy s jejím profesním zaměřením. Informace většinou hledám na internetu. Zde jsou velmi stručné nebo vůbec žádné. Chtěl jsem Vás touto cestou požádat o pomoc při hledání těchto informací nebo
správné nasměrování k jejich získání. Nehledám žádné vyčerpávající informace, jen ty nejzákladnější.
Velmi rád navštěvuji Vaše stránky a vím, že jste v oblasti sbírání OVS skutečným znalcem, proto se obracím právě na Vás. Předem velmi děkuji a přeji Vám mnoho úspěchů v další sběratelské činnosti.
Dobrý den, pane Pechu,
náhodou jsem objevil vaši zprávu na http://www.vyplatniotisky.cz, kam občas chodívám, až nyní po delším pobytu mimo Prahu a částečně i Česko. Za pozdní komentář se omlouvám. Příště prosím o kontakt přímo na mou mejlovou adresu ILeis@seznam.cz. Díky.
Přiznám s vám k jedné věci. Výplatní otisky jsou můj osud jako celek a každý jejich podobor či součást mám rád rovnocenně. Nejvíc mne to táhne k otiskům, které mají svůj příběh. Mezi takové patří vámi zmiňované otisky I. republiky, kterých bylo v letech 1926 – 1939 odhadem 1200 – 1500. Za každým otiskem existuje příběh radosti při rozvoji subjektu, ale otisky vyjadřují i smutky až tragické konce, které měly často své konce s nástupem komunistického režimu, Zvláštní kapitolou jsou otisky firem židovských majitelů. To je dvojnásobný smutek.
K vašemu dotazu.
Internet je vynikající zdroj. Tam lze najít řadu informací. Není ale všemocný a mnohdy tam jsou nesmysly a nepřesnosti psané horkou jehlou.
Existují i archivní zdroje, které jsou buď na internetu schované pod různými odkazy (zejména na osoby – zde je vynikající wikipedia velmi záslužná). Mnohé lze najít i v různých archivech .
Zdrojem jsou různé bakalářské, diplomové či magisterské práce studentů, kteří různě po republice, k se věnují buď zvolené lokalitě či osobě nebo firmě. Mnohé z nich jsou též zavěšeny na internetu nebo je najdete v knihovnách vysokých škol. Ani nepodceňujme středoškoláky. Jejich práce jsou mnohdy výborné. .
Některé podnikové archivy jsou uložené na různých místech. Někdy se zadaří a u některých subjektů se najdou dobrovolní kronikáři, kteří sepíší historii subjektu majícího i výplatní otisk.
Řadu příspěvků jsem napsal z úhlu umělce/grafika/rytce, který pracoval pro tu či onu firmu. Tam jsme se o subjektech, pro které pracovali poměrně dost.
Hodně jsme se dozvěděl z archivních zdrojů Židovského muzea, kteří mají perfektní evidenci o osudu majitelů různých firem v době slávy i tragédií. I právní archivy jsou inspirativní a tvoří výborný odrazový můstek k dalšímu bádání.
V neposlední řadě se obracím na zahraniční zdroje, protože řada majitelů prvorepublikových firem emigrovala do zahraničí před a hlavně po únorových událostech a zestátňovacích a znárodňovacích krocích
nových mocipánů.
Takto skládám střípky do mozaiky, kde existuje stále bílých míst. Někdy se zadaří, někdy nenajdu nic a musím bádat dál.
Pokud chci vědět něco z poštovní strany, tak dobrým zdrojem je národní archiv a poštovní fond. I to může říci řadu věcí o firmách.
Značně pracný a rozsáhlý zdroj jsou dobové noviny, které najdete též v národní knihovně. Pokud chcete něco konkrétního, doporučuji se objednat předem.
Hodně mi pomohly i portály různých nadšenců, kteří se z různých hledisek věnují této problematice – např.
portál muzea cenných papíru. Kolega Píša publikoval hodně studií o akciových společnostech.
I okresní archivy či kroniky poskytují hodně informací.
Jako ekonom a obchodník jsme měl velké štěstí, že jsem se pohyboval blízko různých subjektů, které měly své kořeny hluboko v historii a měl jsem možnost se dozvědět hodně cenných faktů. Mé povolání mne zavedlo i do zahraničních afilací, které zřizovali pánové Baťa, Škoda a další giganti českého průmyslnictví a obchodnictví.
Hodně mi pomáhají zahraniční archivy – zejména ve Vídni. I zahraniční portály přinášejí mnoho informací o začátcích mnohých firem, které byly u nás zřízeny a zavedeny německými náboženskými a ekonomickými emigranty v 17., 18. a 19. století.
Některé detaily jsme se dozvěděl i ve šlechtických archivech, neboť šlechtici svým vlivem a financemi stáli u zrodu prosperujícího průmyslu u nás (např. Schwarzenberkové a další).
Všechny uvedené zdroje jsou odrazovým můstkem či dveřmi, které musíte otevřít dokořán a prozkoumat tu či onu firmu z různých hledisek. Je to běh na dlouhou trať. Já po té trati jedu už skoro šedesát let ….
Je to prostě mix zdrojů a skládačka. A hlavně vždy publikovanou informaci si ověřuji minimálně dvakrát. Přesto se najdou nepřesnosti, zejména v letopočtech. Ani archivy nejsou všemocné. Např. katastrální mapy často podávají nepravdivé informace či minimálně zkreslené.
Někdy lze objevit cenné informace a detaily i z celistvostí s otiskem či jiným výplatním znakem. Tyto informace mi pomáhají zejména v mapování historie subjektů a jejich výplatních otisků z doby po zestátněním a znárodnění.
Vyplatí se sledovat i oborové časopisy (architektura, průmysl, stavebnictví apod.), jakož i knihy, které často přinášejí vzpomínky pamětníků. Např. mi pomohl hodně seriál o architektech , kteří navrhovali majitelům firem honosné vily. Jako boční informaci se leze dozvědět hodně o majitelích firem a firmách jako takových.
Vážený pane Pechu, držím vám palce při vašem bádání. Jste na správné trati a chce to trpělivost. Radost z podařeného díla je však nezměrná. Snad se mi podařilo pohledem do své kuchyně přispět k vašemu bádání.
Ivan Leiš