Historie

Soustava Francotyp má zajímavou historii a existuje dodnes. První prototypy strojů firem ANKER a BAFRA byly předvedeny říšské poštovní správě už v roce 1922 (19 let po použití prvního výplatního stroje na světě!). V roce 1923 byla založena společnost POSTFREISTEMPEL GmBH v Bielefeldu a od 11. července 1923 jsou v této společnosti zastoupeny tyto firmy:

• Anker-Werke AG, Bielefeld (ředitel Kramer),
• Bafra Mashinen GmbH (ředitel Friedrichs),
• Furtwängler und Söhne (továrna na hodinky) (ředitel dr. Bauer),
• poštovní správa (Reichspost) (ředitel Lindt).

Byly vyrobeny zkušební stroje pro Říšské ministrestvo financí a Dresdner Bank. V roce 1923 přichází k firmě pozdější známý konstruktér Alfred Kunisch. V roce 1925 byla založena firma „Francotyp GmbH“ v Biefeldu a byla zahájena sériová výroba modelů ANKER (typ A) a BAFRA (typ B). Objevily se první zakázky pro cizinu (Belgie a Rakousko). V roce 1926 byla zřízena pobočka v Berlíně (v tomto roce byla také první zakázka od Československa). V roce 1929 se začal vyrábět model typu C. Typy A, B výplatních strojů byly poháněny ve stroji umístěným elektrickým motorem. Dne 14.2.1929 byl ministerstvem pošt umožněn prodej strojů typu C (Bafra). Stroj měl několik modifikací a byl poháněn ručně klikou.

Během 2. sv. války

Během 2. sv. války sloužila firma válečným úkolům třetí Říše. Na konci války došlo ke zničení provozů v Berlíně a Bielefeldu. Až v roce 1946 bylo možné opět zahájit sériovou výrobu. Velkého rozmachu se firma dočkala v roce 1949, zejména na zahraničních trzích. Alfred Kunisch byl v roce 1952 jmenován šéfem konstrukce a ve vedení podniku byli pánové Arthur Lager a Otto Kessel. V roce 1961 fúzuje firma Anker s firmou Bafra. V roce 1968 došlo k definitivnímu sloučení firem Anker a Bafra, vedení přebírá Ing. Erich. V roce 1970 firma OKAFOLD Briefmarkierenmaschinen GmbH (Flacht-Würth) přebírá firmu Bafra. Společná firma s názvem Francotyp GmbH vzniká v roce 1972 (Francotyp, Bafra a Okafold). Firma vyvinula v roce 1973 nový víceúčelový stroj TAXOGRAPH.

Výplatní otisk

Základní rozlišovací znaky:

• Pořadí výplatního otisku (zleva)
  • pro firemní otisky: denní razítko – označení oprávněného uživatele – výplatní razítko
  • pro poštovní otisky: denní razítko – výplatní razítko (někdy propagační text pošty)
• Vzdálenost mezi DR a VR
• 6 a 8 cm, též 4 cm (u poštovních výplatních otisků)
• U poštovních výplatních otisků bývají někdy též dvě denní razítka
• Mezi denním a výplatním razítkem se vyskytuje (ne vždy) pohyblivé číslo počítadla
• Výplatní číslice mají typický tvar se znaménkem před číslicí ve tvaru hvězdičky, posunuté hvězdičky, kosočtverce, plné (prázdné) tečky atp.
• Název pošty v denním razítku je jedno i dvojjazyčný (1926-1939), německo-český (území Čech a Moravy 1939-1945)

Jedná se o nejtypičtější soustavu československého poštovního provozu, které byla oblíbena a funkční pro své progresivní technické rysy.

Použití

Výplatní otisky této soustavy používají podniky, firmy i pošty; výplatní razítko je ve tvaru „motýlka“ i pseudoznámky; výplatní číslice jsou v několika obměnách (klasické, gotické, novogotické); číslice počitadla jsou někdy odstraněny.

Ukázky výplatních otisků

zdroj: https://en.wikibooks.org/wiki/International_Postage_Meter_Stamp_Catalog/Czechoslovakia