Poštovní správa Československa se na konci roku 1946 rozhodla k razantní a náhlé změně výplatního razítka výplatního otisku. Zmizela větrná růžice (sběrateli též nazývána jako motýlek) a nahradil ji zoubkovaný obdélník (sběrateli nazýván též jako zoubkovaná pseudoznámka). Světem a naší veřejností obdivovaná větrná růžice se světovým významem začala mizet z poštovních zásilek a začala ji nahrazovat nová forma nových pořádků – znak připomínající poštovnictví – poštovní pseudoznámka se zoubky. To byl hlavní fenomén doby.
Tato změna přišla zhruba v polovině poslední části klasického sběratelského období. Sběratelé si mohli oživit a rozšířit své sbírky o zajímavá srovnání – otisku s větrnou růžicí a otisku se zoubkovaným obdélníkem. K této hlavní změně se přidružily mnohokrát i další změny ostatních částí otisků – měnilo se denní razítko či se zachovalo razítko znárodněné, s tím, že se čekalo na výměnu výplatního razítka, značné zásahy postihly označení oprávněné uživatele strojů z důvodů změny vlastnictví od roku 1945, které vyvrcholilo Vítězným únorem v roce 1948. Mnohdy nastala i rekonstrukce některých částí stroje – např. výplatní číslice apod. Toto období přineslo řadu zajímavostí. Exponátů výplatních otisků z tohoto období se vytvořilo žalostně málo. Ani exponáty připomínající obnovení poštovního období na území Československa buď vůbec výplatní otisky neobsahují anebo jen velmi, velmi okrajově a spíše namátkově. O specializovaných a studijních článcích ani nemluvě.
Zajímavostí výplatních otisků 3. republiky je shoda otisků s prvním obdobím čs. výplatního otisku. Další zajímavostí, ba přímo nutností byly rekonstrukce výplatních strojů, které se uskutečňovaly z nejrůznějších důvodů zapříčiněné technickými důvody. I tyto typologické varianty patří do poštovně historických exponátů, nejen specializovaných, ale i do těch, které popisují a zachycují poštovní provoz v období 1945-1948.
Další závažnou okolností, která se udála po roce 1945 a zejména na konci 3. republiky – zestátňování, národní správa, znárodňování na prezidentské a parlamentní úrovni s náhlým či postupným přechodem od soukromého kapitalistické zřízení k úplně zestátněnému socialistickému zřízení vlivem mezinárodní a vnitrostátní situace.
Všechny firmy ukončily svou činnost pod svými názvy a původními majiteli. Většinou byla převedena do nově zřízených subjektů pod novými jmény. To se projevilo i ve vzhledu výplatních otisků, o vlastnictví výplatních strojů ani nemluvě.
Další zajímavostí sledovaného období let 1945-1948 jsou otisky, které na základě nařízení poštovní správy (17.12.1946) usadila do výplatních otisků dvoukruhová denní razítka, zprvu bez můstků, později s můstky). Dvoukruhová denní razítka s můstky byla na našem území použita již o několik let před tímto datem. Bylo to na zabraných územích Německem. Všechny výplatní stroje, které se na tato území v letech 1938-1945 dostaly přímo z Německa uživatelům, měly dvoukruhová denní razítka s můstky. Za 1. republiky poštovní správa (MPT a později poštovní sekce MD) tuto úpravu nepřipouštěla (z dob Protektorátu jsou známy jen dva raritní případy).
Jedná se o fenomén, který byl též velmi důležitý, ale zůstal ve stínu hlavní změny – změny výplatního razítka. Další změnou bylo narušení monopolu soustavy Francotyp, ale též zavedení strojů do provozu čs. pošt. Nicméně i tato změna u denního razítka je velmi významná. Postupně se jimi vybavovaly otisky klasického období a úplně převládly v dalším – moderním období čs. výplatního otisku.
Ukázky celistvostí najdete na tomto odkazu: Celistvosti – 1
Ukázky celistvostí najdete na tomto odkazu: Celistvosti – 2
Ukázky celistvostí najdete na tomto odkazu: Celistvosti – 3
Ukázky celistvostí najdete na tomto odkazu: Celistvosti – 4
Ukázky celistvostí najdete na tomto odkazu: Celistvosti – 5
Ukázky celistvostí najdete na tomto odkazu: Celistvosti – 6