Ve světovém měřítku
Vývoj vyplácení pomocí výplatních strojů je značně zajímavý a tak se zmíníme o prvních pokusech.
Myšlenka vyplácet zásilky pomocí razítek sahá hodně hluboko do 19. století. Konkrétní pokusy se objevily přesně na přelomu 19. a 20. století. Stalo se tak v USA na začátku roku 1897, kdy americká poštovní správa na základě schváleného patentu č. 564845 ze dne 28.7.1896 italského vynálezce Detalma di Brazzy Savorgnana povolila úspěšný vynález přístroje na podání a oražení dopisů po vhození mince. Nálezem a potvrzenou expertízou se stal tento otisk prozatím prvním výplatním otiskem na světě.
Do té doby byl jako první uznávaný výplatní otisk z výplatního stroje Karla Uchermanna z Norska, který spatřil světlo světa 15.6.1903 na poště v Kristiánii (dnešní hlavní město Oslo).
I v jiných zemích docházelo k paralelním nezávislým pokusům (Nový Zéland, Velká Británie). A tak muselo světové poštovnictví na toto novum reagovat. Konkrétní slovo k novému prostředku při vyplácení poštovních zásilek řekl až kongres Světové poštovní unie, který se konal ve Stockholmu (v roce 1924). Byl uzákoněn výplatní stroj jako další prostředek vyplácení poštovních zásilek (smlouva a úmluvy byly podepsány 28.8.1924).