Úvod
Koncem třicátých let 20. století spěly události v Evropě k tragickému vyvrcholení. V Mnichově se sešli zástupci Anglie, Francie, Itálie a Německa, aby v noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána hanebná dohoda. Podle ní mělo Československo neprodleně odstoupit pohraniční území obývané německou menšinou a kromě toho mělo do tří měsíců stejným způsobem vyřešit otázku území obývaného polským a maďarským obyvatelstvem. Vláda i generální štáb se rozhodli tento mnichovský diktát přijmout. Po odstoupení asi třetiny území a obyvatel vznikla druhá republika a na Slovensku byla počátkem října 1938 vyhlášena autonomie a jmenována autonomní vláda.
15. března 1939 vznikl po příchodu nacistických vojsk protektorát Čechy a Morava. Tímto dnem také skončila první kapitola historie československého výplatního otisku, který spatři světlo světa dne 15.9.1926 na základě prozíravého a velkorysého rozhodnutí tehdejší poštovní správy z 9.9.1926 zavést do československého poštovního provozu výplatní stroje.
Další období, tj. od 15.3.1939 do 9.5.1945, patří mezi nejčernější období historie českoslo-venského výplatního otisku.
Změny výplatního otisku
Název státního celku ČESKOSLOVENSKO se postupně vytrácel z výplatního razítka. Nebylo tomu však okamžitě, jak by si okupující nepřítel přál. Příkaz poštovní správy k odstranění tohoto názvu přišel až 19. září 1939.
Od tohoto data se ve výplatním otisku objevil dvojjazyčný název Čechy a Morava. Ke změně denního razítka a dvojjazyčné verzi přišlo až 5. prosince 1939. Na Slovensku došlo též ke změně názvu výplatního razítka, to neslo název SLOVENSKO. Na zabraných územích od roku 1938 došlo k úplné změně výplatního razítka a jeho tvaru a tyto otisky se přizpůsobily říšským.
Docházelo i k dalším jevům:
- v Brně a Olomouci např. obsahovaly denní razítka pouze název pošty v němčině;
- docházelo k postupné změně oprávněných uživatelů výplatních strojů; tato změna však byla pomalá a nesetkala se s úspěchem
Protektorátní výnosy týkající se aplikace německého jazyka na místě určeného pro oprávněné označení uživatele ve výplatním otisku či dvojjazyčnosti ve sledovaném období nevyšly. Vše bylo ponecháno na rozhodnutí uživatelů strojů. Na rozdíl od důsledné dvojjazyčnosti a preferování německého jazyka před českým jazykem v denním a výplatním razítku.
Během existence nově vzniklých státních celků z bývalého Československa došlo k dalším různým nařízením na základě výnosů (např. používání modrých otisků v Protektorátu, vyplácení obchodních tiskopisů, osvobozené zásilky od poštovného, smíšené frankatury, možnost vyplácení výplatními stroji pomocí poštovního paušálu – „P“, použití výplatních strojů pro jiné účely – placení výplatného u poštovních spořitelen, zavádění dvoukruhových denních razítek, atypické názvy v denním razítku apod.).
Na území Podkarpatské Rusi a odstoupených území Slovenska Maďarsku resp. Polsku, začaly předpisy platit ihned. Pokud se vyskytly výplatní stroje na tomto území (např. ve městech Mukačevo, Chust aj.), pak se aplikovaly tvary a nápisy v těchto razítcích podle poštovní správy, která orgány pošty řídila.
Používané soustavy výplatních strojů
V tomto období v poštovním provozu pracovaly též – jako konečně v předcházejícím období – výplatní stroje soustavy FRANCOTYP a její modely A, B, C. Poprvé byly oficiálně povoleny otisky v modré barvě k vyplácení novinových zásilek. Ani v tomto období neaplikovaly pošty výplatní stroje do své praxe.
Tvary výplatního a denního razítka
Výplatní razítko
Období 1938, 1939 – 1945 (Sudety)
Denní razítko
Období 1926-1946 – Typ A, Typ, B, TYP C – Francotyp
Přehled podtypů výplatních otisků
- v období od března do konce roku 1939 se mohou vyskytovat všechny podtypy známé z období před okupací Československa
- v další etapě německého politického a germanizačního tlaku docházelo postupně v druhé polovině roku 1939 k výměně československého VR za protektorátní, při zachování českého DR
- všechny podtypy z bodu 2 se mohou vyskytovat ve verzi s vyměněným československým DR za německo-české (zpravidla od prosince 1939).
Přehledy a ukázky podtypů najdete na tomto odkazu.