V Československu
Československá poštovní správa na základě skutečností uvedených v kapitole Jak to všechno začalo (2.) začala velmi seriózně o tomto novém výplatním prostředku uvažovat. Netrvalo ani dva roky a poštovní správa rozhodla o zavedení výplatních strojů.
Stalo se tak na základě těchto dokumentů:
- Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 44 (ustanovení 89) ze dne 9.9.1926 povolil na základě světové úmluvy stockholmské Hlava I., titul III, článek 42 (strana 24), bod 1. vyplácení listovních zásilek do tuzemska a do ciziny otisky výplatních strojů na zkoušku.
- Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 58 (ustanovení č. 112) ze dne 18.11.1926 povolil výplatní stroje a jejich otisky na trvalo. Od této doby se u nás používají výplatní stroje soustavy FRANCOTYP. Později byla tato soustava doplněna soustavami dalších výplatních strojů.
Těmito právními předpisy zavedla Československá republika v roce 1926 do svého poštovního provozu další výplatní prostředek – výplatní stroje a jejich otisky. Nestali jsme se sériovým výrobcem výplatních strojů a navíc byly výplatní stroje zavedeny jen do „firemní sféry“. Své přepážky pošta uchránila na celých 20 let. Výplatní stroje byly na přepážky pošt zavedeny v roce 1946.
Stalo se tak na základě tohoto dokumentu:
- Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 54 ze dne 29.10.1946 povolil postupně vybavovat poštovní úřady poštovními výplatními stroji.
Z dalších vydaných dokumentů je třeba zmínit:
- Věstník ministerstva pošt a telegrafů č. 62 ze dne 17.12.1946 povolil nový vzhled otisku (dvoukruhové denní razítko bez můstků a výplatní razítko ve tvarů „pseudomázmky“). Dvacet let používaný „motýlek“ (větrná růžice) pomalu opouští výplatní otisky.
- Poštovní řád vydaný Ústřední správou spojů a schválený dne 9.6.1966 (č. j. P-10562/66) s platností od 1.7.1967. Definitivně uzákoňuje výplatní otisk v čs. poštovním provozu a přesně specifikuje jeho funkci. Výplatní stroje a jejich otisky najdeme v 6. části – POŠTOVNÍ CENINY (§ 91), ale též i v dodatcích (č. 4).